Komentář ke zhodnocení fondů
Alternativní účastnický fond
V prvním roce od založení Rentea Alternativního účastnického fondu, který je koncipován jako fond fondů, bylo hlavním cílem vytvořit kvalitní portfolio podkladových fondů, do kterých budou prostředky investorů alokovány.
Prvotní investice byly realizovány do developerského nemovitostního fondu Merity a nově vytvořeného fondu skupiny Penta. Oba tyto fondy pomohly k tomu, aby se Alternativní fond v prvním roce vyhnul J-křivce, časté pro private equity fondy. Alternativní fond nakonec dosáhl v roce 2025 kladného výnosu ve výši 0,3 %.
Souběžně s tím probíhaly akvizice dalších podkladových fondů do portfolia. Přestože se ve většině případů jedná o fondy řízené renomovanými zahraničními správci, samotný proces prověření a akvizice těchto fondů obecně trvá i několik měsíců. Většinu akvizic se tedy podařilo dokončit až v posledních měsících roku.
Z těch nejzajímavějších lze jmenovat fond sekundárních investic do privátních trhů společnosti Lexington Partners, která je celosvětovým lídrem v tomto oboru, fond CVI Private Debt zaměřený na nebankovní financování firem zejména v regionu CEE, z hlediska velikosti patřící k největším v Evropě, nebo koinvestiční fond skupiny BNP Paribas, zaměřený zejména na region Západní Evropy.
Zajímavou alternativou je i český fond investiční skupiny EMUN, zaměřený na investice do nejvýznamnějších světových private equity fondů (Blackstone, Thoma Bravo, Apollo, BlackRock). Příslib dobrých výnosů do dalších let dávají i fondy renomovaných českých správců Genesis Capital, Jet Investment nebo Orbit Capital.
K tomu se uskutečnily první investice do jednotlivých podfondů platformy Aspire11, které budou mít v portfoliu Alternativního účastnického fondu taktéž významné zastoupení. Největší pozornost vzbudila podzimní investice Aspire11 do privátní emise světově známé společnosti Revolut, která je tím pádem i součástí Alternativního fondu.
Ke konci roku byly z celkové hodnoty fondu ve výši 3,2 mld. korun proinvestovány takřka 2 miliardy korun. K tomu lze připočíst závazky vůči dalším přicházejícím investičním tranším. Tyto závazky budou čerpány postupně v průběhu dalších období.
Předpokládaný roční výnos by se měl postupně zvyšovat. Přesto bude výnos příštího roku nejspíš stále ještě jednociferný, protože pozitivní efekt všech investic do výše uvedených podkladových private equity fondů nastane nejdřív od druhého až třetího roku po jejich zainvestování. Proto očekávaný průměrný dlouhodobý výnos 10–14 % ročně, bude možné dosáhnout v horizontu 5-7 let.
Akciový účastnický fond Rentea
Výkonnost Rentea akciového fondu byla v roce 2025 ovlivněna pozitivním vývojem akciových trhů především v USA, ale i v Evropě, které jsou těžištěm investic fondu. Jedinou vážnější událostí, která dočasně zvýšila volatilitu cen akcií byl v dubnu tzv. „Liberation day“ neboli okamžik, kdy tehdy čerstvě znovuzvolený prezident USA Donald Trump oznámil, že hodlá uvalit extrémní cla na celý svět na ochranu lokálního průmyslu. Fond byl na tento typ rizika připraven a velice rychle vzniklý pokles překonal a nastartoval další růstové období.
V druhé polovině roku se situace kolem cel uklidnila a na akciových trzích převážil názor, že poskytování a vývoj umělé inteligence (AI) přinese nejen světu, ale hlavně technologickým firmám takřka nekonečné zisky. Ceny akcií několika největší technologických firem (Magnificent 7) prudce rostly, což táhlo výše i hodnotu Rentea Akciového fondu.
Ke konci roku optimismus mírně ochladl, kdy si někteří investoři začali klást otázku, zda se enormní náklady na vývoj AI dokážou zaplatit a vygenerují očekávaný zisk. Nicméně, široká diverzifikace fondu i mimo americký technologický sektor pomohla fondu udržet pozitivní zhodnocení.
Dalším důležitým faktorem, který ovlivňoval výkonnost portfolia v roce 2025, byl propad hodnoty dolaru a zprostředkovaně i všech dolarových investic. Fond však většinu svých investic v dolaru zajišťoval proti pohybu kurzu, což uchránilo fond před oslabujícím dolarem, který jen během roku ztratil vůči koruně 15 %.
Rentea Akciový fond zhodnotil majetek klientů meziročně o 14,5 %. Mezi nejvýnosnější pozice patřily technologické firmy jako Nvidia, Alphabet (Google) či Arista se zhodnocením přes 50 %. Několik desítek procent přidaly i firmy jako ČEZ, Roche či Bayer. Většina portfolia byla diverzifikována na evropských a amerických trzích a menší část směřovala do progresivních akciových trhů střední Evropy a jihovýchodní Asie. Výkonnost fondu od svého založení v polovině roku 2021 přesahuje 47 %.
Dluhopisový účastnický fond Rentea a Povinný konzervativní účastnický fond Rentea
Během roku 2025 postupně vymizel problém s inflací a ve všech hlavních ekonomikách včetně České republiky se růst cenové hladiny přiblížil 2procentnímu cíli. To umožnilo centrálním bankám uvolňovat měnovou politiku. Základní sazby se snížily v USA i v Eurozóně na 3,75 %, respektive na 2 %.
I v České republice jsme se dočkali dvojího snížení základní sazby na současných 3,5 %. Současná inflace se podle Českého statistického úřadu pohybuje kolem 2,1 %. Nicméně, Česká centrální banka na prosincovém jednání akcentovala několik silných proinflačních rizik, jako jsou například nadprůměrný růst mezd a cen nemovitostí, proto se snížila pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové.
Očekávání nižších krátkodobých sazeb vedlo k nákupu dlouhodobých dluhopisů (ke zvyšování durace, resp. citlivosti na úrokové míry) do konzervativních portfolií, aby si fondy zajistily aktuální úrovně výnosů (pohybující se mezi 4 až 5 % a tedy vysoko nad inflací) na delší dobu.
Bohužel, nižší krátkodobé sazby a klesající inflace se nepropsaly během roku do dlouhodobých výnosů, což by posunulo ceny dluhopisů výše. Stal se dokonce pravý opak. Výnosy dlouhodobých dluhopisů se zcela posunuly nahoru, což mělo negativní vliv na ceny dluhopisů a zprostředkovaně na výkonnost Dluhopisového fondu, resp. Povinného konzervativního fondů.
Za překvapivým růstem dlouhodobých výnosů, resp. za poklesem cen dluhopisů, stály především tyto faktory: nutnost financovat vyšší výdaje na zbrojení, vyšší plánované deficity nové vlády, výše zmíněné inflační tlaky. Dlouhodobé výnosy konzervativních českých státních dluhopisů jsou nyní na úrovni těsně pod 5 %, což je vysoko nad inflačním cílem centrální banky.
Meziroční volatilita cen dluhopisů negativně ovlivnila zhodnocení Dluhopisového a Povinného konzervativního fondu. Jejich výkonnost dosáhla v roce 2025 na hodnoty 1,1 % resp. 2,2 %. Na investičním horizontu 3 let dosáhl Dluhopisový fond zhodnocení 14,3 %. Současný výnos do splatnosti Dluhopisového fondu se blíží 5 %.
Očekávání pro rok 2026
Vysoké valuace technologických akcií ruku v ruce s rostoucí nejistotou, jestli technologické firmy dokážou své investice do umělé inteligence přetvořit ve slibované zisky, nás vedou k přesvědčení, že trend několikaletého nadprůměrného růstu cen akcií by se měl zpomalit.
Nicméně, je zde mnoho dalších sektorů, které byly v poslední době opomíjeny od bankovnictví, přes energetiku či zdravotnictví. Stejně tak lze nalézt hodnotu v mnoha dalších regionech, které stály v pozadí, čímž myslíme nejen část evropských trhů, ale i rozvíjející se trhy v jihovýchodní Asii, jako například Indii a Čínu, ale například i Japonsko.
Proto budeme v roce 2026 klást mnohem větší důraz na aktivní správu portfolií. Z čistě fundamentálního hlediska jsou ceny většiny akciových trhů na svých dlouhodobých trendech, navíc je inflace víceméně pod kontrolou a úrokové sazby pomalu klesají, proto nemáme důvod očekávat podprůměrnou výkonnost akciových fondů. Výkonnost by se měla pohybovat na dlouhodobé očekávané úrovni kolem 8 až 10 %.
Optimističtější jsme po uplynulém roce hlavně u Dluhopisového fondu. Rostoucí dlouhodobé výnosy sice negativně ovlivnili výkonnost v roce 2025, ale současné výnosy jsou jedny z nejvyšších za poslední dva roky, což slibuje velice solidní výkonnost dluhopisových investic, kterou odhadujeme kolem 5 %.
Martin Mašát, CFA
Portfolio manažer